Rano osmy den jsme dali snidani a kolem 9.00 vyrazili smer sportovni areal zabehat si. Na obrovskem sportovisti se 2 fotbalovymi a 5 baseballovymi hristi jsme nabehli na bezeckou trat a dali asi 4 km v drsnem vedru a vlhku. Byl to pekny bezecky okruh, na kterem jsme se ale otocili u napisu “Alligator habitat”. Trat jsme zaznamenali i s fotkami na Sportstracker.
Den osmy – shark attack!
Pak jsme vyrazili na plaz, na Orange Beach. Krasna plaz kde jsme byli siroko daleko sami, krasny pisecek a osvezujici more.. Skocili jsme do nej pohlave a pekne se vycachtali. Pak se sli osusit a Ferdik se po chvili vyrazil probehnout po plazi. Po navratu znovu hupsnul do vody a tady zacal velmi intenzivni zazitek.
Ferdik pise: Ani ne 5 metru od brehu najednou “KOUS” – byl to hodne neprijemny pocit ktery jsem ucitil na prave noze. Okamzite mi bylo jasne, ze me neco hryzlo. Hned jsem pelasil z vody, abych se podival co se stalo a videl jsem asi tak 10 cm celkem hluboke kousnuti na zadni strane lytka, ze ktereho crcela krev. Pak nasledoval kolotoc, Verunka mi hned bezela naproti, protoze videla krev, a protoze jsem rval: “Zralok! Zralok!” Svalil jsem se do pisku a chvili vydechoval, a musim rict, ze me pak Verunka zachranila. Jako prvni mi stahla nohu rucnikem u kolena, aby zastavila krvaceni a Okamzite jsme vsechno sbalili a hned k autu. Verunka bezela napred, aby sehnala pomoc a nez jsem se dopotacel k silnici uz byly zastavene 2 auta a vsichni se ke mne sbihali, nejaci lide i z plaze. Prvni skupina mi pomohla sednout si, druha volala zachranku. Prijeli ze vsech stran ani ne do 5 minut – prvni pobrezni hlidka, druha zachranka a treti hasici. Mitch Bukanan me zacal osetrovat, obvazal mi ranu a pak me zachranari nalozili do sanitky, kterou sem videl vzdycky jen ve filmu. Osetrovatel me v sanitce pripojil na pristroje, dal nejake injekce znovu zmeril tlak, napichl na kapacky, oblepil senzorama na ekg a se sirenou jsme si to valili do nemocnice ve Foley. A co cert nechtel asi dve mile od nemocnice presne uprostred krizovatky se sanitka porouchala a nemohli ji nastartovat, takze volali druhou sanitku, ktera tam byla asi do minuty a pekne uprostred krizovatky v dopravni zacpe me prendali z jedne sanitky do druhe. Proste jak z filmu, sanitak si jeste delal srandu ze to je “covered operation”. Dojeli jsme do nemocnice a opet scena jak z filmu – bylo kolem me asi 8 lidi a vsichni mi neco delali – jedna zenska mi pokladala otazky ohledne zdravotniho stavu, druha mi pichala injekce, treti merila tlak atd. proste sileny zmatek. Mezitim dorazila Verunka, ktere dali mapu do nemocnice a byla u mne. Pak prisel doktor – velky sympatak – napred me nechal odvezt na rentgen – a pak mi ranu vydensinfikoval a zasil. Rikal, ze si nemysli ze to byl zralok, protoze rana byla rovna dlouha, coz od zraloka pry nebyva, leda od bull sharka nebo od rejnoka. Pak prisla dalsi sestra vyplnit papirovani, pak dalsi ktera donesla prasky na bolest a pak berle a na vozitku me odvezli k autu. Musim rict ze to byl prvotridni servis. Vsehovsudy jsme v nemocnici stravili asi hodinu a pul. Velmi prijemny personal, vsichni si chteli povidat, vsichni byli vtipni, proste super. Delal jsem si srandu, ze vecer zajdu na seafood a sezeru tolik ryb, co se do mne vejde. Verunka me pak nalozila do auta a domu, do sprchy, ponevadz jsem byl cely od pisku jeste z plaze a krve a pak zacinaly pusobit prasky na spani, ktere jsem dostal. A Verunka se o mne kralovsky stara – prave mi dovezla burgera z Checkers, balik antibiotik a vola do Prahy do pojistovny. Jak rika kolega z prace – neni dulezite jestli jde o pozitivni nebo negativni zazitek, ale je dulezite ze je intenzivni a to tenhle teda byl! A ze Statu si dovezu drsnou “bull zraloci” jizvu.
Ponauceni:
1) nechodte na plaze, kde jste UPLNE sami;
2) neplavte ve vode, do ktere nevidite;
3) mejte alespon jeden funkcni telefon vzdy po ruce.
A hlavne! Neporuste vsechna tri pravidla zaraz, jako jsme to udelali my…
Nejake odkazy na videa na zpravodajskych stanicich:
- The leg of a German tourist was cut while swimming at the Gulf State Park
- Man bitten on leg while in water at Gulf Shores
Ostatni zpravy zpravodajskych webu:
- Shark bites swimmer in Gulf Shores
- Swimmer Bitten by Shark in Gulf Shores
- Gulf Shores visitor had minor cut
- Shark Attack Monitor
- Shark bites swimmer in Gulf Shores
- Man Attacked By Shark Has No Serious Injuries
Den devaty – rekonvalescence
Rano jsme vyrazili navstivit doktora na kontrolu, ze se rana nezanitila a na prevaz. Vsechno bylo ok, Verunka vyridila papirovani, rozloucili jsme se s personalem a vyrazili jsme nakupovat do velkeho outletu na Riviere. V informacich jsme si pujcili koleckove kreslo a Verunka me pekne povozila pres par obchodu. Pres obed jsme se stavili doma na jidlo a odpocinek a po obede vyrazili zas za nakupama.
Den desaty – grilovani
Od rana prsi, takze plan byl mimo klidu na luzku zajet do Wallmartu pro gril a uhli. Ve Wallmartu maji elektricka koleckova kresla, takze se tam Ferdik mohl prohanet o sto sest. Sehnali jsme gril, uhli, podpalovac, nejakou zeleninu a z Wallmartu si to namirili na doporuceni do zatoky do Billy’s Seafood pro krevety. Meli tady cerstve rano vylovene, tak jsme vzali 2 poundy velkych tygrich (meli tam asi 5 dalsich druhu krevet). Vecer jsme grilovali, prisla na navstevu July s neteri a prinesli vytisk dnesnich novin, ve kterem je clanek s nazvem “Gulf swimmer bitten by the shark”. Pry probehl i televizni spot, kde se to resilo… Akorat pry Ferdik podle medii rekl ze to byl zralok, ale pritom vsem rikal, ze nevi co ho hryzlo, ze to nevidel. A taky podle medii je Nemec a taky ma pry 8 stehu, zatimco ma jen ctyry.
Den jedenacty – konecne zase plaz
Konecne jsme si vynahradili plazovy pust zapricineny Ferdikovym zranenim. Pres den jsme byli dvakrat na plazi – ne teda primo na pisku. Bylo to super, dostat do sebe trochu slunecnich paprsku a morskeho vzduchu. Na plazi u Gulf Shores vysela fialova vlajka – kterou tam vyvesili od doby, co me to hryzlo a ktera signalizuje rusny az nebezpecny morsky zivot. V telce v reportazi rikali, ze akorat dochazi k migraci ruzne morske haveti, hlavne zraloku, rejnoku a meduz. Odpoledne jsme vyrazili primo na Orange Beach tj. na plaz, kousek od mista kde me hryzla nejaka stvura a bylo to tam super. Byli jsme na takovem zastresenem verejnem miste, kde se zrovna chystaly 3 svatby takze trochu hodne lidi. Ferdika se tam zacali vyptavat dva mali klucici, co se mu stalo, tak je trochu vystrasil zralokem. Vecer jsme vyrazili na veceri do AppleBee’s, kde jsme se vsichni prejedli kvalitni vyzivnou americkou stravou.
Den dvanacty – nedelni leharo
Dnes jsme byli kolem obeda v Books a Million velkem knihkupectvi neco jako u nas Neoluxor. Ferdik prave docetl Murakamiho a shanel neco od Fitzgeralda, a nakonec sehnal klasiku The Great Gatsby. Plus jeste ucebnici na trumpetu “Trumpet for Dummies”. Srandovni je, ze tam meli wifinu, ale jen pro cleny knizniho klubu anebo jste si ji na pokladne mohli zaplatit. Odpoledne jela Verunka s tatkou za znamymi, Ferdik si zatim dal slofika a navecer jsme jeli do kina na Expendables 2. Vyzkouseli jsme si novy styl sezeni “D-Box”, za ktery je priplatek 8 dolcku – sedacka se s vami ruzne naklani a vibruje podle situaci na platne. Celkem sranda. Jinak film super, urcite stoji za doporuceni.
Den trinacty – zacala skola
Deckam dnes zacala skola, silnice se vyprazdnily, plaze vylidnily. Bohuzel je stale pod mrakem, tak jsme vyrazli na projizdku po nakupech do mestecka Daphne. Dali si obed v levne “all you can eat” cine a vyrazili zpet pres mestecko Fairhope, ve kterem jsme uz parkrat pred lety byli. Na molu jsme potkali mileho stareho pana ktery se nabidl ze nas spolu vyfoti, no htc bylo nad jeho sily, takze z toho nakonec nic nebylo. Verunka pak Ferdika vyhodila domu, aby odpocival a vyrazila za dalsima nakupama. Vecer se na chvili stavila Rosie, tak jsme chvili pokecali.
Den ctrnacty – nabity program
Rano Verunka obvolala aerolinky a zajistila pro Ferdika v letadlech lepsi misto s vetsim prostorem na nohy. Pak nam volali znami Verunky tatky, ze pro nas maji koleckove kreslo na pujceni a pozvali nas na projizdku nejich lodi po lagunach. Domluvili jsme si s Ketrickovymi snidani ve Wafle house – to je takovy umasteny podnik, ve kterem se podava typicky americka snidane. To znamena napriklad vajicka se slaninou, vyzivne sendvice a wafle. Pekne jsme se naprali. Domluvili jsme se, ze na hodku zajdeme na plaz a pak prijedeme ke Kerrickum domu a od tud vyrazime. Na plazi vladla pohoda, minimum lidi, slunicko a uz vysela opet zluta vlajka. Kdyz jsme z plaze prijizdeli, pan Ketrick uz mel nachystane svoje SUV a za nim na vozicku celkem velky ponton. Vyrazili jsme do asi 15 mil vzdaleneho pristavu, kde jsme ponton dali na vod u a vyrazli po lagunach. Byla to super projizdka, nestacili jsme verit vlastnim ocim, co za baraky tu stoji. Postak tady ocividne roznasi psani lodi, protoze kazdy barak mel postovni schranku vystrcenou pekne do laguny. Projizdka trvala asi dve hodky. Cestou zpatky, nam doporucili sve oblibene BBQ, kolem ktereho jsme jeli, takze bylo jasne co bude k veceri. Verunka pak odvezla Ferdika domu a otocila to prave do BBQ stanku, odkud prinesla zebirka a kopec veproveho ugrilovaneho metodou low & slow do uplneho rozpadnuti. K tomu pak doma upekla bramboru a byla z toho neskutecna veca. A aby toho programu nebylo malo, po veceri jsme vyrazili do mistniho sportovniho arealu na trening. Byla sice tma, ale ta nas neodradila od toho dat si pekne dve kolecka. No a aby toho skutecne nebylo malo, po treninku jsme dali jeste Wallmart, kde jsme chteli koupit pohledy a Ferdik shanel slunecni bryle, ktere videl u pana Ketricka a ktere mu sedly. Prisli jsme pak domu a po sprse hned padli. Super den.
Den patnacty – celodeni valeni
Dnes jsme se temer cely den valeli na Orange beach na plazi, respektive pred plazi. Bylo pekne, pres obed nas prepadl George, ktery nam donesl pizzu. Cestou dom jsme se stavili vyridit par veci mimo jine Ferdik ve Wallmartu sehnal stejne slunecni bryle, kere mel den pred tim pujcene od pana Ketricka. Jsou to takove skoro svarecske bryle, zakryte ze vsech stran, ktere se davaji na dioptricke bryle a cele je zakryji. Vecer jsme meli domluveny obed s Juldou a Becky, sli jsme na pizzu a testoviny. Vecere byla super a po ni jsme jeste zajeli do lekarny poridit nove gumove operky na berle, protoze je Ferdik pekne osoupal rychlym souranim. Dalsi paradni den a New York se blizi!
Den sesnacty – chytani paprsku
Je ctvrtek, den pred odletem do New Yorku a krasne pocasi, tak jsme se rozhodli stravit den na plazi. Respektive spis Ferdik, Verunka mezitim zarizovala vse potrebne. Pred plazi jsme se stavili jeste v Krispy Cream, kde delaji vyborne donuty a vzali si s sebou par na plaz jako snidani. Pak Verunka odjela a Ferdik zustal na plazi dal. Bavil se s jednim turistou o kousnuti zralokem nebo rejnokem a ten mi rekl, ze predevcirem na molu videl asi metr a pul bull sharka. Pry jich tu je vic a i vetsich. Pry je pritahuji rybari, kteri hazeji zbytky ulovenych ryb zpatky do more. Vecer jsme zasli na veceri na Orange Beach do Wenzel’s, kde delaji seafood. Tatka pro nas nachystal prekvapeni v podobe ctyrclenneho doprovodu slozeneho z jeho byvalych zakazniku, momentalne jiz pratel. Bylo to fajn, spousta smazeneho jidla a Verunka navic vyfasla jako darek setik porcelanovych mini misticek z lokalniho antiku. Po veceri hura balit. Verunka bravurne vse zabalila, dokonce i spravne odhadla rovnomerne rozlozeni kil v zavazadlech, takze na letisti se nemuselo nic prebalovat.
