Leháro v lázních

varyVíkend začal báječně a to Ferdíkovým příjezdem do Frantovek, procházkou k místnímu ikonickému rybníku jménem Amerika, kde právě končil dolov ryb, a povinným svařáčkem, který byl vlastně to jediný, co na nás u výlovu zbylo;)

Sobotní program byl naplánován následovně – ráno rychlá snídaně a pak bleskový přesun do blízkého Chemnitzu (Saská Kamenice), kde na nás čekala prohlídka města a hlavně OBCHODŮ!! Ovšem, jak se ukázalo, byl zrovna státní svátek (Den reformace – hlavně se nás neptejte, co to znamená) a jelikož jsou germáni rasa disciplinovaná, byla v celým 250.000 městě otevřená jen jedna jediná kavárna… A ještě je podezříváme, že obsluha, která se odhodlala tento den oslavit prací, za to musela pykat, ne-li zaplatit pokutuJ Takže jsme teda dali kafe a vypravili se opět do naší krásné České republiky, kde se pracuje i o svátcích, i o nedělích, což jsme právě v ten den velmi ocenili! Náhradní program byly Karlovy Vary, zvěřinové hody v jedné příjemné reštyce, návštěva legendárního hotelu Thermal a procházka rusky šumějícím městem. Nakonec docela fajn;)

Nejlepší ovšem byla neděle! Hlavně pro Ferdíka, protože dokud nejde o život, tak to není žádná zábava!! Z výletu na hrad Seeberg (Ostroh) se vyklubala 15km túra bez jídla a pití, v krajině bez lidí, civilizace, signálu a pořádných turistických značek. Z pár výmluvných fotek si určitě uděláte obrázek sami;) Ferdíka vše začalo bavit až v momentě, kdy jsme se zabořili do rozměklého bahna uprostřed lesa, začali klouzat po polorozbořené cestičce z klád a museli se několikrát vracet, protože jsme stále ztráceli duchařsky vybledlé turistické značení. Naštěstí bylo fantastický počasí a „panoramata“ stály za to, takže jsme přežili i ten chvilkový hlad, žížu a strach o život;)

Fotečky

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *


*