Přechod Nízkých Tater z Donoval do Telgártu

Byl to náš první přechod, který byl pečlivě naplánovaný a to včetně cesty: Úterý večer zalehnout do spacího kupé nočního vlaku, abychom na druhý den v 6 ráno mohli vysednout v Banské Bystrici na autobus do Donoval a v cca 7:00 započít přechod.

Den 1, 27km, 2100m+ (https://mapy.cz/s/SHYB)

Co se týče vzdálenosti i výškových m asi nejnáročnější den, ale jsme ještě odpočatí a čerství, takže to tak nevnímáme a za pěkného počasí vcelku pohodlně docházíme na chatu Ďurková. Z chat obecně jsme měli malé obavy – nejsme typy, kteří by někdy spali ve sdíleném prostoru, ale popravdě nám to vůbec nevadilo. Chytli jsme 2 pohodlná místa v podkroví na matraci, ráno doplnili vodu, dali si naší domácí ovesnou kaši a vyrazili dál.

Den 2, 17km, 1560m+ (https://mapy.cz/s/SI16)

Druhý den nás čekala cesta přes vyšší vrcholky, jako třeba Chopok (2024m), kde jsme se na chvíli zastavili na oběd. Skoro celý den byla velmi hustá mlha, takže výhledy se nekonaly, ale i tohle mělo své kouzlo. Ke Štefánikově chatě, kde jsme měli rezervaci, jsme dorazili kolem 16.00. Celou cestu jsme potkávali velmi příjemné spolucestovatele, se kterými jsme po celý výlet míjeli a sdíleli zážitky. Chata M. R. Štefánika je stylová  a pohodlná – restaurace, sprcha, palandy – poslední příjemné spaní.

Den 3, 15km, 700m+ https://mapy.cz/s/SIeB

Mělo se jednat o nejlehčí den, ale počasí opět nepřálo – vtíravá mlha a vítr na hřebenech, přes které jsme putovali byly nepříjemné. Cílem dne byla útulňa Ramža a cesta vedla přes Čertovicu – schází se dolů k hlavní silnici, kde jsme se občerstvili a pokračovali směrem k útulni. Od Čertovice se příroda dost mění, už nevede přes větrné kopce s výhledy ale hustým lesem, maliním a borůvčím (tento den jsme spořádali několik litrů borůvek a malin:-) Následky orkánu Kyril jsou zde znát ještě dnes, a je to znát i na rozcestnících, který ukazuje 1h do dalšího rozcestníku, ale cesta se proplétá malinko jinudy, než by měla a z 1h mohou být klidně i 2. Nicméně značení celé cesty (i celého přechodu) je 100%, nikdy jsme neměli problém. Na útulňu přicházíme jako první z návštěvníků a rychle zabíráme místo na pryčnách a rezervujeme místa pro kolegy, kteří jdou za námi. K večeru se útulňa naplní a i vyroste 1 stan…

Den 4, 20km, 1400m+ https://mapy.cz/s/SIob

Asi nejnáročnější den celého přechodu je z Ramži do útulně Andrejcovej. Je to hlavně z důvodu blížícího se deště, který má přijít kolem 12.00, takže pospícháme a do 12.00 jsme v Sedle Priehyba, kde potkáváme pár lidí, klábosíme, obědváme Adventure Food a přečkáváme přicházející bouřku. Do Andrejcovej už to není moc daleko, ale čeká nás drsný stoupák na Veľků Vápenicu a pak stále v dešti docházíme promočení do Andrejcovej. Je to zvláštní chata – vcelku malý prostor narvaný lidmi, nicméně i tak na nás zbydou 2 vcelku pohodlná místa. Večer se dokonce podává čočkovka, ráno i snídaně. Personál dokonalý, milý, je vidět, že to dělají rádi.

Den 5, 17km, 820m+ https://mapy.cz/s/SIwK

A je tu poslední den! Boty a oblečení nám sice nestačili moc uschnout, ale ejhle: hned od rána čistá obloha a Sluníčko! Den 5 je ve znamení krásných kopců – jdeme přes hoľu. Vítr sice fučí, ale 3 vrcholky až do Královy hoľy rychle ubíhají. Tak nás čeká už jen sestup do Telgártu, ale ejlhle: namísto cesty po červené volíme zelenou, což znamená, že namísto klesání stoupáme, klesáme, zase stoupáme přes skály a kameny až se dostáváme do lesa, kde je sestup pohodlný a jsme klidní, že stihneme vlak. V Telgártu napřed hledáme vlakovou zastávku a máme asi hodinu času, tak zaplouváme do místní Salaše na halušky.

 

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *


*