Rande v Paříži

Na den přesně v polovině Verunčiny tříměsíční stáže jsme naplánovali romantický víkend v Paříži. Verča vyrážela z Rennes o něco dříve vlakem a zatímco já jsem byl někde nad Německem, tak Verunka už nás ubytovávala, nakupovala šalinpariskarty a zjišťovala kde a co a jak… Objali jsme se něco po osmé večerní. Náš krásný víkend právě začal.

Intermezzo

Byl jsem v Paříži podruhé, poprvé si to ale nepamatuju a jen tuším, že když jsem byl malý, tak jsme s rodiči strávili v Paříži jeden večer, když jsme čekali na letadlo to Tokia. Myslím. Verunka je ve Francii jako doma, hlavně se jí teda líbí v keltské Bretani, kam asi zavítáme někdy příště.

Den první

Den první nám začal už asi v půl deváté dopoledne. Nemohli jsme dospat! Po snídani v posteli v podobě bábovky od babičky a ranního kafe na břehu Seiny jsme šli navštívit památky, které se nám náhodou postavily do cesty cestou na nákupní Champs Elisse. Teda, chci říct cestou k historickému Vítěznému oblouku.

Jako první jsme prohlédli katedrálu Notre Dame (jen zvenku), pak cestou k Louvreu jsme začínali přemýšlet kdeže se najíme.

Naštěstí je Verunka zběhlá i ve francouzském kulinářství, a tak jsme poobědvali ve francouzském stylu. Piknik se povedl výtečně, příjemně jsme si odpočali a mohli jsme se vydat vstříc dalším zážitkům: Avenue des CHAMPS ÉLYSÉES.

Na délku něco přes 2 kilometry do mírného kopce až k nahoře se tyčícímu Vítěznému oblouku. To je “The most beautiful avenue in the world.” s historií od r. 1616. No ale vzhledem k tomu, že jsme byli po celodenním chození už dost utahaní, neprošli jsme všechny obchody, ale jenom asi půlku :-) Do některých jsme ani nešli a jen šmírovali pře výlohu (Hugo Boss, Cartiér), ale v některých jsme i nakoupili (Zara, Zara). Verunka ze mě udělala fešáka :-) což ji musím zas brzy oplatit a už jsem se v Benettonu i inspiroval…

U Vítězného oblouku jsme dali krátký oddech a popřemýšleli jak dál. S nákupníma taškami bylo nejlepší zajet na hotel, osprchovat se, převléknout se do nového:), v obchodě na růžku nakoupit flašku vína na večer a něco na snídani.

A hurá do ulic. Cíl naší další cesty svítil vysoko ve tmě. A tak divně blikotal jako vánoční stromeček. Na véču jsme si koupili take away curry v čínské čtvrti, pod blištícím zázrakem otevřeli flašku vína, vybalili skleničky a udělali si soukromý večírek. Pak si Ferdík ještě zahrál na barbara, když chodil mezi lidmi s flaškou v ruce a taky, když pil z flašky!!! Fůůůj!!! Stydím se. Nicméně to byl jeden z nejkrásnějších večerů!

Den druhý

Druhý den jsme vstávali o něco později. Uchození z předchozího náročného dne jsme se opět nakrmili bábovkou a pak se šli odhlásit z hotelu. Verunka na recepci svědomitě přiznala, že jsme rozbili skleničku, když jsem :-) si čistil zuby. Co mě překvapilo, když jsem odezíral z úst recepčního a jen tušil o čem se to asi baví, bylo, že reagoval úplně klidně a s úsměvem. A vyšel nám vstříc a uschoval na celý den kufry.

Poledne jsme načli kávovou siestou, když jsme se šli projít kolem hotelu, abychom poznali, jak vypadají taky jiné čtvrti.

Metrem jsme pak dojeli do Luxemburských zahrad, kde jsme si nachvíli odpočali a vyhřáli se na sluníčku. Myslel jsem si, že v Paříži se nedá ztratit, protože je na každém kroku metro. A když není na každém kroku metro, tak je na každém kroku mapa, která vám ale neřekne, kde je metro. No, prostě jsme se párkrát na pár minut ztratili. Nebylo to nic hektického, ale přišlo to zrovna v okamžiku, kdy dostala Verunka Berunka hlad. Hlavní úkol zněl: najít nejbližší palačinkárnu nebo něco k jídlu. Naštěstí se nám tenhle úkol podařilo rychle splnit a najíst se.

To se nám taky povedlo! Verunka spapala palačinku s šokilátou a ořechama a mě koupila bagetu s párkem a zapečeným sýrem. No… a pak už jsme se pomalu loudali na OrlyBus, který mě měl zavést na letiště. To radši nebudu dál rozepisovat. Byl to báječný víkend se vším všudy a těším se až si takový zas brzy zopakujeme.

3 Comments
  1. Já taky, já taky, já takyyy!! … si to chci zopakovat:o)) Je fakt, že to nemělo chybu, krásný hotýlek s přjemnou atmosférou blízko centra (díky mému nejlepšímu tatínkovi Juráškovi!), nádherné počasí, Ferdásek po mém boku, co víc jsem si mohla přát?:o)

  2. No tak ted jsme se teda inspirovali a uz setrime na Pariz.Sice nevime za jak dlouho,ale treba za par let.Mej se fajn a dal si uzivej

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

*