Tak. Verunka mi odjela do Velkých Popovic na dámskou jízdu patchworku a mě už nebaví pracovat, tak si říkám, že jsme ještě nepublikovali nic o stěhování z Horních Měcholup do Podbaby, o shánění nového bytu, hypotéky, cestáh do Brna, do Bratislavy, do Nitry a tak dále. No, popíšu něco málo z toho co se poslední dobou dělo, ale asi to líp vyobrazí fotky.
S Verunkou to neberem nijak tragicky. Je sice pravda, že byt v Měcholupech jsme si vcelku dobře zařídili; stálo to taky dost peněz. Nějak jsme ale nepředpokládali, že bydlíme ve státním, respektive magistrátním, respektive sociálním bytě, a že pro ty platí trochu jiné podmínky. Když před dvěma měsíci přišlo rozhodnutí z Magistrátu, že máme vystěhovat byt do 6 dnů, nebyli jsme na tom zrovna dobře. Ale teď s odstupem času, jsme asi oba rádi, že máme od těch socanských sousedů pokoj. Ale je to o zkušenosti – víme, že státní byty nebrat!, víme, že úředníkům nevěřit, protože nic nevědí!, a víme, že nemáme tolik vydělávat, bo vám vezmou byt:-)
Stěhování přišlo ve špatnou chvíli. Verunka měla špičku v práci, furt lítala po Evropě, soustředěná na práci a k tomu ještě na to, co bude. Já měl naštěstí (narozdíl od předvánočního období teď) dost volno, takže stěhování mohlo zůstat na mě. Sestřička se nabídla, že pomůže, ale to ještě nevěděla, do čeho jde:-) (stěhování kuchyně do krabic, bourání sádrokartonu:-) a příjemné upířiny:-))
Už je to přeci nějaký ten pátek od samotného stěhování, ale pamatuju se, že před tím, než Verunka odlétala tuším do Budapešti, jsme stihli udělat dost věcí. Taky jsme to několikrát otočili v Dejvicích i na Petřiny s plným autem krámů. Ale to hlavní bylo na stěhovácích. Jinak asi můžu doporučit, stěhování Tavočer, jsou to Ukrajinci, ale makají dobře a myslí jim to:-)
Co si vzopmínám, největší fušku dala demontáž vestavěné skříně. Sice se muselo jemně mlátit kladivem, ale demontáž byla úspěšná bez většího poškození. Asi nezapomenu na to, jak ségra urovnala nádobí a všechno ostatní z kuchyně do krabic a šla na koupelnu. Podal jsme instruktáž, co je potřeba kam dát a šel dokončit rozložení vestavky hned vedle koupelny. Jak šroubuju, slyším najednou rány kladivem, že se otřásá celý barák. Říkám si, že to přeci nemůže být od nás, od nás z koupelny. Přeci ségra má rovnat šampóny a mýdlíčka do krabic… Jdu se ale radči podívat do koupelny a co nevidím – ségra rozkročená na vaně a rve namontovanou závěsnou tyč nad vanou ze sádrokartonu. Jednu stranu už měla hotovou – tři obrdíry do zdi. A na druhé straně se zrovna pracovalo:-) Ale byla to sranda:-D
Víte, co je ale největší sranda? Že tenhle článek jsem začal psát potom, co jsem zjistil, že nám kvete hortensie, ta stejná hortensie, která nám v měcholupech uvadala…
