Bylo to tuším tohle pondělí. Po těžkém dnu v práci jsem stihl přijít dom dřív než Verunka a tak si říkám, že něčím překvapím:-) No a povedlo se. Překvapil jsem teda i sám sebe…
Minulý víkend jsme s Verunkou zamířili do Brna. U nádraží jsme potkali jednoho společného známého a zatímco šla má drahá polovička ke kadeřníkovi, já jsem šel s Dušanem na panáka.
Velmi rychlý, svěží a dobrý recept. Je potřeba nakoupit nějakou čerstvou zeleninu, protože losos se k zelenině hodí skvěle. Takže například salát, cherry rajčátka, cibulka. Jako přílohu můžeme mít jen tuto zeleninu, nebo i brambory. My jsme to dělali s bramborama s hráškem. Dále je potřeba hezké lososové…
Mrkněte na videa z Verunčiny promoce, které narhál zkušený kameraman Kubik. Ještě z něho zkusíme dostat záznam Verunčina proslovu, ale na promoci byl Kuba hlavní mediální postava:-) A nějaké fotky:
Vyhlašujeme exkluzivní soutěž o neodolatelnou cenu. Cena je nepřenosná, neprodejná a její hodnota lze jen těžko vyjádřit slovy a čísly.
1.8. jsme oficialne zahajili vecerni zivot v Gulf Shores! Eda nas vytahl do sveho oblibeneho baru (pajzlu), Easy Street, kde se schazi ceska smetanka a americti „rednecks“. Tesili jsme se na nejakou poradnou rvacku, a ze budou litat zidle a stoly, ale nakonec z toho byl poklidny prijemny…
Hrozne ten cas leti. Musim trochu sesumirovat, co jsme vlastne delali… Dnes mame 1. srpna asi osm hodin rano. Verca me dnes vystridala na stavbe, protoze si chce vyrysovat bicaky… Ja jsem chvili doma, ale postupne zacinam mit hladik, takze asi nekam vyrazim…
Nekdo jezdi na leto na Slapy, nekdo na Orlik. Nekdo do Chorvatska nebo do Italie, Ferdik s Verunkou se `setkali` na jiznim pobrezi USA, v krasnem mestecku Gulf Shores, v Alabame, o ktere se rika, ze ma nejkrasnejsi plaze z celych Statu.
Za dva týdny odlétam za Verunkou. Docela mi to utíká, dopisování diplomky se chýlí ke konci a ať do dopadne jakkoliv, jsem rád, že to budu mít z krku. Je čas shrnout posledních šest studijních let: Po druhý bych na vejšku asi nelez. Sice se tam dá něco…
Kdybychom žili v polovině 19. století, tj. já jako šlechtic a Verunka jako urozená hraběnka, nežili bychom v centru dění v Praze, nýbrž u jedné vesničky na poli. Do Prahy bychom jezdili povozem za společenským šumem a na dýzy:-)
Jak tak píšu diplomku, tak se stalo, že přes žaluzije začalo zářit něco červeného. Byl to západ slunce :-) Řekl jsem si, že to vyfotím, abychom na blogu měli taky něco trochu kýčovitého a vyběhl jsem s fooťákem na balkon. Pár fotek s bleskem a bylo to. A…
Tak jsem se konečně osobně setkal s úplatkem. Dřív jsem o tom slyšel to jo, ale že bych to na vlastní kůži… To nee :-) Ale kdyby alespon pán nabídl peníze :-(