Na Filipínách jsme se ocitli vlastně úplně náhodou – a sice, když jsme odlétali ze Singapuru do indonéského Denpasaru na letišti nám řekli, že musíme mít letenku ze země, jinak nás nepustí. Tak jsme se během cca 5 minut rozhodli, že poletíme do Manily a během cca 15 dalších minut kupili letenky.
Filipíny byly po dlouhé době převážně křesťanská země a nutno dodat, že je to cítit na každém kroku. Už žádné mešity, pěkně moderní kostely… I alkohol se už v plné míře prodává na každém rohu a ta bezpečnostní opatření? Při každém vstupu do veřejného místa jako mall, supermarket, metro atd. je osobní kontrola každého jednotlivce + detektor. Do Manily se sjizdi hodne Japoncu a Cinanu, pro kterre jde o levnejsi mesto nez treba Tokyo nebo Hong Kong.
Jinak Manila je obrovske mesto s jeste vyraznejsimi rozdily mezi bohatstvim a chudobou nez v Jakarte. Jde o moderni mesto plne nakupaku, obchodu a parku, ale vsudypritomnymi zebrajicimi detmi, ktere prespavaji na ulici. Z Manily jsme meli namireno autobusem do primorskeho letoviska Puerto Galera, kde bylo uz po sezone, ale stale neskutecne slunecno a bohuzel jsme nemeli ubytovani s klimatizaci. Navic jsme hned druhy den oba znovu onemocneli, takze nasledoavala navsteva doktora a opet antibiotika. Vicemene jsme prostonali cely tyden, ale na presun zpet do Manily jsme uz byli ready. V Puerto Galera je vsehovsudy jedna pekna plaz – je to totiz predevsim raj potapecu, ktere lod nalozi a odveze kousek stranou. Hlavni dopravni prostredek je tu motorova ryksa, kterou jsme pravidelne vyuzivali.
V období stonání jsme byli požehnáni zábleskem múzy a inspirace se zhmotnila v duchapřítomném snímku, který jsme zde natočili. Tady.
Zajimavosti z Filipin v bodech:
- Nutne mit po kapsach drobnejsi penize: ryksi nevraci
- V obrovskych nakupnich domech nejsou nikde cedule a je problem se orientovat
- Teplo je tady opravdu vlezly, bez klimatizace ani ranu
- Behani je tu “IN”, více tady
A kam z Filipín? Ano, rovnou do Hong Kongu a s prstem v nose:
