Po dokonalem ubytku uprostred dzungle jsme se vydali vstric novym dobrodruzstvim, ktere zacalo zajimavou jizdou vlakem z Banuyangi do Yogyakarty. Cesta trvala neuveritelnych 13h, ale diky prijemne spolecnosti mistni pani ucitelky anglictiny a spouste prace jsme to prezili ve zdravi. Taxikar nasel ubytko na prvni dobrou a pruzkum byvaleho hlavniho mesta a jeho kras mohl zacit.
Nejprve pozitiva ;) V blizkosti mesta jsou 2 prastare chramy: budhisticky Borobudur a hinduisticky Prambanan. Rozhodli jsme se najmout si auto s ridičem a obe mista objet za 1 den. Stavby jsou to neskutecne, dycha z nich nesmrtelnost a nebyt stovek indoneskych studentiku, kteri byłi na skolnich vyletech a neustale se s nami chteli fotit a zpovidat nas, tak by to byl i spiritualni zazitek. Ale i presto jsme si to uzili a rozhodne to stalo za to!!
Luda&Lada hodne prochodili i samotnou Yogyakartu a byli nadseni ze sultanskyho palace, mistniho tradicniho baletu a vodniho palace, ktery kdysi tvoril soucast sultanskeho komplexu spolu s haremem a dalsimi budovami – ale to se zeptejte radeji jich samotnych…nebot Ferdik s Verunkou to zapichli na prvnim ruzku pro donatky, pak kokosacek na letajicim koberci u cesty a Verunka nakonec prubla i mistni brutalni masaz;) Zazitek jsme meli i z jizdy tradicni cyklo-riksou. Sedatko je pro 2 mistni (prum.vyska 167 cm;)), ale i nase 2 evropsky zadnice se tam veslly :DTo vse se radi mezi JO veci!!
A ted ty NE veci;)
Mesto je to spinave stejne jako i zdejsi mezi mistnimi vyhlasena plaz. Takovy hnus jsme asi jeste nevideli. Na plazi bordel, tuny lidi, do toho more mistnich na ctyrkolkach. Co je ale zvlastni je, ze se nikdo nekoupal, protoze kvuli vlnam a proudum to ani nejde… Inu krasna plaz!
Dalsi negativum spatrujeme v diskriminaci turistu. Na dvoji ceny vyrazne odlisne pro turisty a pro mistni jsme si uz zvykli, co nas ale dozira velice je, ze bili tu plati za vsechno a vsude. Jedete na plaz? 15k. Jedete z plaze? 5k. Jedete nakoupit? Parkoviste za 10k… Pritom turistu je tu minimalne, na plazi jsme byli jedini a rychle se to rozkriklo.
Dalsi veci je neustale civeni mistnich, kteri pravdepodobne nikdy nevideli belocha. Tim myslim civeni a otaceni hlavou a taky tajne foceni. Plno lidi se s nami take chtelo fotit, ze zacatku to byla legrace, ale po 5, 10 fotkach za pul den uz to prestava byt sranda a ve stylu selebrit anybrz Brad Pitt a Celene Dijon jsme odpovidali durazne: NO PHOTO!
Rada pro budouci cestovatele, kteri o ni stoji: na Yogyakartu staci jeden den – 2 temply a uprkem pryc odsud. Chteli jsme jeste na vulkan Merapi, ale cesta byla zavrena a hadejte proc: nejaky mistnak zabloudil a spadl do vulkanu. Asi nemel pruvodce nebo co:-)